1. Pane, když neúnavně s láskou kráčíš Galilejí,

lidská srdce radost cítí a v naději se chvějí.
Tou pravou cestou, pravdou a životem jsou tvá slova,
Tvá láska sebedarující, jistota je nová.

Ref.: A já vím: těch, co tě milují na minulost se neptáš,
Úsměv slyším ve tvých slovech, mě bídné tiše šeptáš,
teď tak jako tehdy dceři Jairově:“Talitha kum“

2. Kde byl by člověk, byl by vůbec nebýt tebe?
když svou pýchou ztratil vše – ztratil nebe.
Zrození svého pokorou, láskou vše navracíš.
Z kříže tvář svou k nám znovu obracíš.

3. Zář vzkříšení tvého letí v prostoru vesmírném,
a tvorstvo znovu nadechlo se v nadšení nesmírném.
Tak i dnes dál žiješ v naší blízkosti, tvá něha se stala příslibem sladkosti.
Talitha kum


Zavrieť