OVCE


Povím ti, pastýři, co už asi víš.
Vždy, když se k svému stádu přiblížíš
a ovce radostí málem zbouraj ohradu,
jedna z nich zůstává vždycky pozadu.
Leží u koryta a kalnou vodu pije.
Ostatní šťastně zvonci zvoní,
když se otírají o tvé nohy.
Ona jen němě přežvykuje.

A když se ovce vrací od tvých dlaní,
osvěžené jako z horských strání,
ona se uhýbá dotyku ovčích kožichů.

Ale neboj se, pastýři,
ve spánku je neruší.
Pláče docela potichu.


Zavrieť